Historie orgonu

Kontroverzní doktor Wilhelm Reich, otec orgonové energie (také známé jako chi nebo životní energie) a vědy o orgonomii. Wilhelm Reich vyvinul zařízení s kovovým obložením nazvané Orgonový akumulátor a věřil, že schránka zachycuje orgonovou energii, kterou by mohl využít v průkopnických přístupech k psychiatrii, medicíně, společenským vědám, biologii a výzkumu počasí.

Objev orgonové energie

Objev orgonu Wilhelma Reicha začal jeho výzkumem fyzikálního bioenergetického základu pro teorie neurózy u lidí Sigmunda Freuda . Wilhelm Reich věřil, že traumatické zážitky blokují přirozený tok životní energie v těle, což vede k fyzickým a duševním chorobám. Wilhelm Reich došel k závěru, že libidinální energie, o které Freud hovořil, byla prvotní energií samotného života, spojenou s více než jen sexualitou. Orgon byl všude a Reich měřil tuto energii v pohybu nad povrchem Země.Dokonce zjistil, že jeho pohyb ovlivňuje formování počasí.

Orgonový akumulátor

V roce 1940 zkonstruoval Wilhelm Reich první zařízení k akumulaci orgonové energie: šestihrannou schránku zkonstruovanou ze střídajících se vrstev organických materiálů (k přitahování energie) a kovových materiálů (k vyzařování energie směrem do středu schránky). Pacienti by seděli uvnitř akumulátoru a absorbovali orgonovou energii kůží a plícemi. Akumulátor měl zdravý účinek na krev a tělesnou tkáň zlepšením toku životní energie a uvolňováním energetických bloků.

Problémy s americkým úřadem pro potraviny a léčiva

V roce 1954 vydal FDA stížnost na soudní příkaz proti Reichovi, který ho obvinil, že porušil zákon o potravinách, drogách a kosmetice tím, že v mezistátním obchodu dodával zařízení se špatnou značkou a falšoval a že uváděl nepravdivá a zavádějící tvrzení. FDA označila akumulátory za falešné a orgonovou energii za neexistující. Soudce vydal soudní příkaz, který nařídil zničit všechny akumulátory pronajaté nebo vlastněné Reichem a těmi, kdo s ním pracovali, a zničit veškeré označení odkazující na energii z orgonu. Reich se k soudnímu jednání osobně nedostavil, hájil se dopisem.

O dva roky později byl Wilhelm Reich ve vězení za pohrdání soudním příkazem, odsouzení založeném na jednání společníka, který příkaz neuposlechl a stále vlastnil akumulátor.

Smrt

3. listopadu 1957 Wilhelm Reich zemřel ve své vězeňské cele na selhání srdce. Wilhelm Reich ve své poslední vůli nařídil, aby jeho díla byla na padesát let zapečetěna v naději, že svět bude jednoho dne lepším místem pro přijetí jeho podivuhodných strojů.

Po Reichovi se orgonovým bádáním zabývalo několik dalších nezaujatých ruských vědců, jako byl například Dr. Nikolai Kozyrev (1908 - 1983). Vědecky dokázal, že tyto neviditelné energie existují všude kolem nás. Kozyrevova práce potvrdila Reichovi teorie na základě praktických pozorování orgonitu. V Reichových a Kozyrevových stopách kráčí v současné době mnoho dalších výzkumníků i badatelů a s nadšením pokračují v jejich práci. Pomalu přesvědčují hlavní proud západní vědy, aby oficiálně uznala tento koncept univerzálního neviditelného energetického media.

V 90. letech minulého století Karl Hans Welz zaměřoval své studie na zdokonalení původního Reichova orgonového akumulátoru. Oproti příliš rozměrným vrstvám primárního akumulátoru tvořících jakousi skříň nebo komoru, využil Karl Hans kombinaci směsi odlitku pryskyřice s kovovými třískami o velikosti šálku. Přepracoval tak koncept původního velkého orgonového akumulátoru do mnohem menší a praktičtější podoby dnešního orgonitu, tzn. silného transformátoru energií z širokého okolí. Orgonit nejen že přitahuje okolní pránu a jejím odrážením zpět ji vyzařuje do okolní prostory, ale čistí ji též od negativně působících disharmonických škodlivých složek technických energií současné civilizace. 

Původní Reichovy velké orgonové akumulátory toto nedokázaly. Orgonit přinesl velmi významný pokrok. Dřívější Reichovi akumulátory přitahovaly smrtelnou energii stejně tak jako pozitivní a neměnily ji do čisté prospěšné formy jako to dělá orgonit, který pracuje přirozeně a nepřetržitě. V roce 2000 Carol Croftová, která se zabývala prací s energiemi, přidala do Welzlovi směsi orgonitu malé krystaly křišťálu. Díky nim dovršila celý proces sbírání, přeměny a vysílání éterické energie zpět do prostoru. Přidáním krystalů křišťálu tak dvakrát umocnila transformační sílu orgonitu. Navíc krystal zalitý uvnitř organické hmoty není třeba nabíjet. Stává se samočisticím a funguje. Operuje s vysokou účinností přeměny negativní DOR energii, na pozitivní POR energii.